VSTUP DO CHMELAŘSKÉHO MUZEA
investor: Město Žatec & ROP Region soudržnosti Severozápad NUTS2
foto: Ester Havlová
- jednoduchá stavba vyplňující současnou proluku na náměstí prokopa Velkého v Žatci a tvořící vstup do budovy muzea
- průchozí ve dvou úrovních a v úrovni střechy, doplňuje stávající expouici muzea
- vystaven historický česací stroj chmele značky Bruff, jeden z prvních v Čechách
- obvodový plášť z perforovaného nerezového plechu je navržen tak, aby ve dne působil hmotně při pohledech z venku a naopak průhledně při pohledu z interiéru (propojení interiéru a parteru náměstí)
v noci obráceně – nasvícený interiér se zapojuje do scenérie prostoru náměstí (prosvícená fasáda objektu doplňuje veřejné osvětlení prostoru náměstí a tvoří obdélníkový „oživující“ obraz v jeho západní části
V Rámci získané dotace bylo možno přistoupit k realizaci dlouho plánovaného vstupního objektu do Chmelařského muzea. Objekt měl tvořit jen jakýsi předvstupní prostor před vlastním muzeem a měl v něm být umístěný česací stroj Bruff – jeden z prvních tohoto druhu, jaký byl v Čechách postaven.
Objekt, který neměl být vytápěn, tak vlastně tvoří jakousi velkou vstupní nezateplenou markýzu muzea skrývající výše uvedený exponát
Naším záměrem bylo navrhnout jednoduchý vnitřní industriální prostor, který by sice působil navenek hmotně ale zároveň by byl opticky propojený s venkovním prostředím….a i opačně, který by se ze strany exteriéru dokázal zapojit do scény atmosféry náměstí Prokopa Velkého obklopeného chmelařskými stavbami. Vnitřní prostor musel umožňovat provozní propojení 2 budov chmelařského muzea (zvolili jsme zavěšenou lávku uvnitř buovy a pochůzí střechu) I tady jsme ovšem museli stavbu konzultovat s orgány památkové péče,které i v tomto případě pochopily záměr řešení novostavby současným výrazem a materiálovým pojetím.
Jako nosnou konstrukci navrženou v současném konstrukčním pojetí jsme zvolili dřevo. Není jasnějšího materiálu, který by navázal na původní zděné objekty skladů chmele, jež byly uvnitř tvořeny výhradně dřevěnými skelety.
OPTICKÉ PROPOJENÍ INTERIÉRU S PARTEREM NÁMESTÍ
Opláštění jsme nejdříve modelovali z menších vzorků skel a perforovaných plechů a zjišťovali jsme jejich oboustrannou průhlednost při denním i nočním osvětlení a možnost průletu ptactva. Skleněná fasáda fungovala světelně dobře ale nesplňovala představy o vytvoření objektu s industriálním výrazem. Byla příliš vznešená a příliš nápadná- ….. Matný plech působil podle nás skromněji přirozeněji. Zvolený rastr perforování je výslednicí několika pokusů se vzorky. Při normálním denním osvětlením se nový objekt vstupu jeví jako hmotný. Neutrální plocha je bez výraznějšího členění a je přerušovaná jen nevýraznými spárami mezi jednotlivými plechy. V podstatě plývá s okolím a pouze náznakově odráží deformovaný obraz okolní zástavby. Tím se novostavba zapojuje iluzivně do atmosféry okolní zástavby.
V noci se obvodový plášť chová jako průhledná plocha. Vnitřní prostor se zapojuje do systému osvětlení náměstí, které oživuje a jako velká projekční ukazuje svůj interiér a vystavený exponát – česací stroj.
Nejvýraznějším prvkem objektu jsou velká barevná otočná vrata. Samosvorná převodovka ukrytá uvnitř vrat umožňuje jejich snadné a bezpečné ovládání klikou i za větrrného počasí.
Před budovou je dlážděná plocha (původní dlažba z náměstí) z které se tyčí 7 betonových sloupů chápaných jako symboly žateckých chmelárenských komínů. Mezi sloupy z dlažby tryská 7 fontán.
V noci jsou podsvícené zeleně a symbolizují chmelové štoky….
Z HISTORIE VZNIKU PROJKETU CHRÁM CHMELE A PIVA V ŽATCI
Na území Žatecké chmelařské oblasti i v historicky souvisejících regionech je možno spatřit typické chmelařské stavby téměř ve všech obcích. Dávají městům, vesnicím i krajině neopakovatelný výraz. Chmelařské a pivovarnické stavby jsou dokladem tradic regionu, dokladem využití zdejších stavebních materiálů a jsou většinou předmětem zájmu památkové ochrany. Opravdovým fenoménem, ve světě nemajícím obdoby, je urbanistický komplex skladů, sušáren a balíren chmele na žateckém Pražském předměstí. Jedná se o ucelený zachovalý soubor chmelařských budov, ulic a náměstí z přelomu 19. a 20. století, vytvářejících unikátní skupinu technických památek chmelařství v centru dnešního města. Zónu vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR.
V současnosti připravuje Ministerstvo kultury ČR materiály pro kandidaturu výše uvedených staveb do seznamu Technických památek UNESCO (bližší informace Ing. Arch. Věra Kučová z NPÚ Praha
Je doložené,že chmel byl po 8OO let fenoménem Žatce. Bez chmele by město Žatec nikdy nebylo tím čím je. Specifické klimatické podmínky Žatecka udělaly z místního chmele světový unikát a skvělý obchodní a exportní artikl.
Dnes je archeologickým nálezem doložené, že chmel jako bylina dominoval v tomto území dříve, než jsme se doposud domnívali. Dokonce bychom mohli směle tvrdit,že všechny současné vyšlechtěné kvalitní chmelové kultury mají své historické kořeny zde, na Žatecku.
Chmel vždy rozhodoval o prosperitě i úpadku Žatce a přilehlého okolí. Stal se modlou, která byla uctívaná a oslavovaná. A projekt chce na tuto skutečnost a tyto tradice navázat.
Chceme vybudovat symbolický chrám, který bude chmelu věnován. Chrám jako turistický magnet města. Chrám ve starém, původním chmelařském objektu, který v minulosti sloužil jako sušárna, sklad a balírna chmele.
Realizace Chrámu Chmele a Piva v Žatci má ještě jeden důležitý cíl : přispět jako startovací element k rozvoji zážitkové turistiky v Žatci. Pivo je fenoménem , který provází lidstvo už starověku a Žatecký chme je spojen s nejslavnějšími pivními značkami dneška.
Málokdo, možná nikdo netušil, co nastane během následujících let, když skupina mladíků převlečená za archeology vykopala na žateckém náměstí díru metr a půl hlubokou a na jejím dně „objevila“ kostru člověka. Vedle ní ležela jen malá hliněná destička se šesti přeškrtnutými vrypy a rozbitá hliněná nádoba. A ani pro recesní redaktory regionálního tisku a celostátní televizního kanálu nebylo žádným překvapením, když se po důsledném vědeckém probádání prokázalo, že nádoba měla objem 0,499 litru a hliněná destička se ukázala být nefalšovaným pivním účtem starým 4.000 let. Nadsázku všichni pochopili. Kdy jinde by se takový objev mohl uskutečnit, když ne v Žatci, kde jsou chmel pivo doslova doma.
Tak se představila teorie o území Chrámu Chmele a Piva, které zhruba kopírovalo dnešní regiony Žatecka, Podbořanska a Rakovnicka na němž žilo několik tisícovek spokojených prapěstitelů chmele a konzumentů moku z něj připraveného. Jmenovali s Homolupulové (Homo Lupulus – člověk chmelový), byl nevýbojní, chytří, pohodlní a tudíž i vynalézaví. Dnes mají v Žatci opravdové muzeum – Muzeum Homolupulů – které podpořil krušovický pivovar a které zabírá 4 podlaží v Husitské baště středověkého opevnění. Ale u muzea nezůstalo. Občanské sdružení společně s městem Žatec iniciovalo projekt, který by měl podpořit rozvoj chmelové turistiky a agroturistiky na Žatecku a ve městě samotném. K tomu si vypůjčilo název bájného území : Chrám Chmele a Piva a převzalo do svého znaku oněch šest přeškrtnutých čárek – jako symbol svazku chmelařských obcí regionu a jejich vzájemné spolupráce při podpoře a rozvíjení myšlenky agrutristiky. Toto logo je již chráněnou ochrannou známkou a stalo se znakem celé Žatecké chmelařské oblasti. Byl vypracován projekt, který se několikrát ucházel o podporu dotačního titulu až byla nakonec snaha několika desítek lidí (napříč všemi politickými stranami ve městě) úspěšná. Evropská unie a Rada regionu soudržnosti podpořili projekt téměř čtvrt miliardovou částkou v korunách českých.
Navíc v téže době Ministerstvo kultury ČR zařadilo komplex zachovaných chmelařských staveb do kandidátní listiny na zápis do Seznamu technických památek UNESCO s vědomím, že tento komplex několika desítek zachovaných chmelařských skladů, sušáren a balíren z přelomu 19. a 20. století je i se svými komíny opravdu jediným zachovaným unikátem tohoto druhu na světě.
Na pražském předměstí v Žatci byli vytipovány dva z několika desítek původních chmelařských skladů, které se měly obnovit a měly v nich vzniknout prostory, které by turistům nenásilnou zábavnou formou představili agroturistické možnosti chmelařského regionu Žatecka a také historii místního chmelařství. Investor si byl vědom toho, že se na dnešního člověka sype ze všech stran nekonečné množství informací a dat a tak si položil za cíl, aby si návštěvník, který opouští měst pamatoval jen několik následujících slov: „Žatecko je významný historický region s prosperitou vázanou na tisíciletou tradicí pěstování aromatického chmele, který oceňují i dnešní nejvýznamnější světové pivovary.“
foto: Ester Havlová
- jednoduchá stavba vyplňující současnou proluku na náměstí prokopa Velkého v Žatci a tvořící vstup do budovy muzea
- průchozí ve dvou úrovních a v úrovni střechy, doplňuje stávající expouici muzea
- vystaven historický česací stroj chmele značky Bruff, jeden z prvních v Čechách
- obvodový plášť z perforovaného nerezového plechu je navržen tak, aby ve dne působil hmotně při pohledech z venku a naopak průhledně při pohledu z interiéru (propojení interiéru a parteru náměstí)
v noci obráceně – nasvícený interiér se zapojuje do scenérie prostoru náměstí (prosvícená fasáda objektu doplňuje veřejné osvětlení prostoru náměstí a tvoří obdélníkový „oživující“ obraz v jeho západní části
V Rámci získané dotace bylo možno přistoupit k realizaci dlouho plánovaného vstupního objektu do Chmelařského muzea. Objekt měl tvořit jen jakýsi předvstupní prostor před vlastním muzeem a měl v něm být umístěný česací stroj Bruff – jeden z prvních tohoto druhu, jaký byl v Čechách postaven.
Objekt, který neměl být vytápěn, tak vlastně tvoří jakousi velkou vstupní nezateplenou markýzu muzea skrývající výše uvedený exponát
Naším záměrem bylo navrhnout jednoduchý vnitřní industriální prostor, který by sice působil navenek hmotně ale zároveň by byl opticky propojený s venkovním prostředím….a i opačně, který by se ze strany exteriéru dokázal zapojit do scény atmosféry náměstí Prokopa Velkého obklopeného chmelařskými stavbami. Vnitřní prostor musel umožňovat provozní propojení 2 budov chmelařského muzea (zvolili jsme zavěšenou lávku uvnitř buovy a pochůzí střechu) I tady jsme ovšem museli stavbu konzultovat s orgány památkové péče,které i v tomto případě pochopily záměr řešení novostavby současným výrazem a materiálovým pojetím.
Jako nosnou konstrukci navrženou v současném konstrukčním pojetí jsme zvolili dřevo. Není jasnějšího materiálu, který by navázal na původní zděné objekty skladů chmele, jež byly uvnitř tvořeny výhradně dřevěnými skelety.
OPTICKÉ PROPOJENÍ INTERIÉRU S PARTEREM NÁMESTÍ
Opláštění jsme nejdříve modelovali z menších vzorků skel a perforovaných plechů a zjišťovali jsme jejich oboustrannou průhlednost při denním i nočním osvětlení a možnost průletu ptactva. Skleněná fasáda fungovala světelně dobře ale nesplňovala představy o vytvoření objektu s industriálním výrazem. Byla příliš vznešená a příliš nápadná- ….. Matný plech působil podle nás skromněji přirozeněji. Zvolený rastr perforování je výslednicí několika pokusů se vzorky. Při normálním denním osvětlením se nový objekt vstupu jeví jako hmotný. Neutrální plocha je bez výraznějšího členění a je přerušovaná jen nevýraznými spárami mezi jednotlivými plechy. V podstatě plývá s okolím a pouze náznakově odráží deformovaný obraz okolní zástavby. Tím se novostavba zapojuje iluzivně do atmosféry okolní zástavby.
V noci se obvodový plášť chová jako průhledná plocha. Vnitřní prostor se zapojuje do systému osvětlení náměstí, které oživuje a jako velká projekční ukazuje svůj interiér a vystavený exponát – česací stroj.
Nejvýraznějším prvkem objektu jsou velká barevná otočná vrata. Samosvorná převodovka ukrytá uvnitř vrat umožňuje jejich snadné a bezpečné ovládání klikou i za větrrného počasí.
Před budovou je dlážděná plocha (původní dlažba z náměstí) z které se tyčí 7 betonových sloupů chápaných jako symboly žateckých chmelárenských komínů. Mezi sloupy z dlažby tryská 7 fontán.
V noci jsou podsvícené zeleně a symbolizují chmelové štoky….
Z HISTORIE VZNIKU PROJKETU CHRÁM CHMELE A PIVA V ŽATCI
Na území Žatecké chmelařské oblasti i v historicky souvisejících regionech je možno spatřit typické chmelařské stavby téměř ve všech obcích. Dávají městům, vesnicím i krajině neopakovatelný výraz. Chmelařské a pivovarnické stavby jsou dokladem tradic regionu, dokladem využití zdejších stavebních materiálů a jsou většinou předmětem zájmu památkové ochrany. Opravdovým fenoménem, ve světě nemajícím obdoby, je urbanistický komplex skladů, sušáren a balíren chmele na žateckém Pražském předměstí. Jedná se o ucelený zachovalý soubor chmelařských budov, ulic a náměstí z přelomu 19. a 20. století, vytvářejících unikátní skupinu technických památek chmelařství v centru dnešního města. Zónu vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR.
V současnosti připravuje Ministerstvo kultury ČR materiály pro kandidaturu výše uvedených staveb do seznamu Technických památek UNESCO (bližší informace Ing. Arch. Věra Kučová z NPÚ Praha
Je doložené,že chmel byl po 8OO let fenoménem Žatce. Bez chmele by město Žatec nikdy nebylo tím čím je. Specifické klimatické podmínky Žatecka udělaly z místního chmele světový unikát a skvělý obchodní a exportní artikl.
Dnes je archeologickým nálezem doložené, že chmel jako bylina dominoval v tomto území dříve, než jsme se doposud domnívali. Dokonce bychom mohli směle tvrdit,že všechny současné vyšlechtěné kvalitní chmelové kultury mají své historické kořeny zde, na Žatecku.
Chmel vždy rozhodoval o prosperitě i úpadku Žatce a přilehlého okolí. Stal se modlou, která byla uctívaná a oslavovaná. A projekt chce na tuto skutečnost a tyto tradice navázat.
Chceme vybudovat symbolický chrám, který bude chmelu věnován. Chrám jako turistický magnet města. Chrám ve starém, původním chmelařském objektu, který v minulosti sloužil jako sušárna, sklad a balírna chmele.
Realizace Chrámu Chmele a Piva v Žatci má ještě jeden důležitý cíl : přispět jako startovací element k rozvoji zážitkové turistiky v Žatci. Pivo je fenoménem , který provází lidstvo už starověku a Žatecký chme je spojen s nejslavnějšími pivními značkami dneška.
Málokdo, možná nikdo netušil, co nastane během následujících let, když skupina mladíků převlečená za archeology vykopala na žateckém náměstí díru metr a půl hlubokou a na jejím dně „objevila“ kostru člověka. Vedle ní ležela jen malá hliněná destička se šesti přeškrtnutými vrypy a rozbitá hliněná nádoba. A ani pro recesní redaktory regionálního tisku a celostátní televizního kanálu nebylo žádným překvapením, když se po důsledném vědeckém probádání prokázalo, že nádoba měla objem 0,499 litru a hliněná destička se ukázala být nefalšovaným pivním účtem starým 4.000 let. Nadsázku všichni pochopili. Kdy jinde by se takový objev mohl uskutečnit, když ne v Žatci, kde jsou chmel pivo doslova doma.
Tak se představila teorie o území Chrámu Chmele a Piva, které zhruba kopírovalo dnešní regiony Žatecka, Podbořanska a Rakovnicka na němž žilo několik tisícovek spokojených prapěstitelů chmele a konzumentů moku z něj připraveného. Jmenovali s Homolupulové (Homo Lupulus – člověk chmelový), byl nevýbojní, chytří, pohodlní a tudíž i vynalézaví. Dnes mají v Žatci opravdové muzeum – Muzeum Homolupulů – které podpořil krušovický pivovar a které zabírá 4 podlaží v Husitské baště středověkého opevnění. Ale u muzea nezůstalo. Občanské sdružení společně s městem Žatec iniciovalo projekt, který by měl podpořit rozvoj chmelové turistiky a agroturistiky na Žatecku a ve městě samotném. K tomu si vypůjčilo název bájného území : Chrám Chmele a Piva a převzalo do svého znaku oněch šest přeškrtnutých čárek – jako symbol svazku chmelařských obcí regionu a jejich vzájemné spolupráce při podpoře a rozvíjení myšlenky agrutristiky. Toto logo je již chráněnou ochrannou známkou a stalo se znakem celé Žatecké chmelařské oblasti. Byl vypracován projekt, který se několikrát ucházel o podporu dotačního titulu až byla nakonec snaha několika desítek lidí (napříč všemi politickými stranami ve městě) úspěšná. Evropská unie a Rada regionu soudržnosti podpořili projekt téměř čtvrt miliardovou částkou v korunách českých.
Navíc v téže době Ministerstvo kultury ČR zařadilo komplex zachovaných chmelařských staveb do kandidátní listiny na zápis do Seznamu technických památek UNESCO s vědomím, že tento komplex několika desítek zachovaných chmelařských skladů, sušáren a balíren z přelomu 19. a 20. století je i se svými komíny opravdu jediným zachovaným unikátem tohoto druhu na světě.
Na pražském předměstí v Žatci byli vytipovány dva z několika desítek původních chmelařských skladů, které se měly obnovit a měly v nich vzniknout prostory, které by turistům nenásilnou zábavnou formou představili agroturistické možnosti chmelařského regionu Žatecka a také historii místního chmelařství. Investor si byl vědom toho, že se na dnešního člověka sype ze všech stran nekonečné množství informací a dat a tak si položil za cíl, aby si návštěvník, který opouští měst pamatoval jen několik následujících slov: „Žatecko je významný historický region s prosperitou vázanou na tisíciletou tradicí pěstování aromatického chmele, který oceňují i dnešní nejvýznamnější světové pivovary.“